VIRTUÁLNÍ NEVĚRA
VIRTUÁLNÍ NEVĚRA
Nejčastěji spojená s využíváním internetu a jeho seznamovacích služeb, případně „chatování".
Co na tom, že tím druhým může být ve skutečnosti někdo, koho bychom se při setkání nedotkli ani prutem na ryby? Co na tom, že hledáme něžnou blondýnku s mohutně se dmoucí hrudí, a ve skutečnosti komunikujeme s vyzáblým staříkem? Když ty e-maily jsou tak plné citu... Leckterá Roxana by se nakonec spokojila i s nosatým Cyranem; nikde však nemá záruku, že její virtuální Cyrano nenosí sukně a drdol. Virtuální nevěra může mít stejně destruktivní důsledky jako nevěra reálná. Absence osobního kontaktu navíc zmenšuje prostor pro případné zklamání a naopak velice rozšiřuje prostor pro lákavé fantazie.
Do jisté míry tragikomickým příkladem virtuální nevěry může být příběh pěta-třicetileté Eriky, jinak celkem ctnostné vdané matky dvou pomalu odrůstajících dětí. Vystudovala herectví na konzervatoři, než se jí podařilo získat první angažmá, tak otěhotněla. Před třemi lety ji potkalo životní štěstí - začala paralelně dabovat hlavní hrdinky dvou téměř nekonečných romantických telenovel. Stani-slavský by z ní měl nepochybně radost, méně tak už manžel. Herec přece musí svou rolí žít! Erika žila oběma zároveň. Měly jednoho společného jmenovatele -velkou lásku a uhrančivě přitažlivé partnery. Kam že se na ně ten její chudák manžel hrabal! Chování Eriky nabylo záhy všech znaků chování ženy prožívající reálný mimomanželský vztah. Vztah, který se navíc ani nesnažila konspirovat. Od odmítání tak prozaických přízemností, jakými jsou domácí práce, přes denní snění až po důsledné negování jakýchkoli manželových pokusů o fyzickou blízkost.