Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jan Boklöv - odvaha ke skoku

16. 3. 2009

Jan Boklöv - odvaha ke skoku - průkopník "V" stylu

Splněný sen malého kluka z vesnice za polárním kruhem

 

Píše se rok 1985 . Švédský skokan na lyžích Jan Böklev přichází s neobvyklým

osobytým stylem . Zatímco soupeři drží lyže při skoku rovnoběžně , Böklev po

odrazu přechází do postavení , kdy lyže tvoří písmeno "V" . Zpočátku je terčem

posměchu a od rozhodčích tvrdě penalizován . Jeho "V-styl" je považován za

nevzhledný a špatný . Jenže Böklev má výsledky . I přes vysokou ztrátu bodů

u stylových rozhodčích vyhrává Böklev 10. prosince 1988 v Thunder Bay svůj

první závod Světového poháru a v roce 1989 se dokonce stává výtězem ce-

lého ročníku Světového poháru . Testy v aerodynamickém tunelu prokázaly ,

že "V-styl" využívá principu plachtění - oproti původnímu paralelnímu stylu nad-

náší lyže o více než čtvrtinu . Od roku 1992 postupně přechází na tento styl

celá světová skokanská špička . Zanedlouho "véčkaři" zcela ovládají světo-

vé můstky .

Jan Böklev vyrostl v malé švédské vesničce za polárním kruhem . V létě

hrál fotbal , v zimě si chodil zaskákat na lyžích . Jiná alternativa nebyla .

Dělal jen to , co všichni ostatní kluci . Se skoky začal už jako malý kluk .

Ve čtyřech letech si již troufl na dvacetimetrový můstek . Začátky to neby-

ly snadné . Na nohách měl lyže přes dva metry dlouhé a ve velkých botách

měl několik párů ponožek.....

Jan měl už od dětství velký sen - chtěl se jednou stát reprezentantem ve sko-

cích na lyžích . Předpoklady k tomu neměl nejlepší : byl jen 168 cm vysoký ,

trpěl epilepsií , přesto však věřil , že toho dosáhne . Po základní škole začal

navštěvovat sportovní gymnázium - typické švédské zařízení , poskytující

sportovcům dobré akademické vzdělání i možnost intenzivního tréninku .

Na konci 80. let bylo snadné poznat Bökleva podle jeho svérázného letu ,

kdy začal dávat lyže ve vzduchu do "véčka" . Pět let potřeboval , aby se na-

učil dobře nový styl . Nebylo to zadarmo . Třikrát si zlomil klíční kost , třikrát

žebra , měl vykloubené koleno a přirozena mnoho modřin , ale díky želez-

né vůli to nevzdal . Ta hlavní pomoc však podle jeho slov přišla v okamžiku ,

kdyuvěřil v boha . Říkal o tom : "Teď už nejsem sám , jsme vždy dva . Bůh

je pro mne tak reálný a blízký na skokanském můstku jako v kostele nebo

kdekoli jinde." Kariera vítěze Jana Bökleva skutečně začíná v okamžiku ,

kdy se stává křesťanem .

Ještě několik roků předtím byl Jan přesvědčen , žedo kostela njkdynevstoupí ,

neboť toto místo se mu zdálo být bez života , Myslel si , že je dobré snad jen

pro pohřby . V té době měl kamarádku Jorun . Bydlela nedaleko a chodila na

žurnalistickou školu . Přesto seho jeden pátek odvažuje pozvat na poslech

hudby a kávu mezi mladé křesťany . Jan svou kamarádku Jorun obdivoval

avážil si jí , proto pozvání přijímá anásledující den také . Co viděl a slyšel , ho

zasáhlo . Nebylo tam vůbec nic nudného . Moderní hudba , do rytmu se do-

konce tleskalo . Všichni se chovali přirozeně jako kdekoli jinde . Navíc tu

byla zvláštní pohoda a přátelská atmosféra , sekterou se jinde nesetkal . Šel

tam ještě několikrát , i bez Jorun . A za nedlouho sestává křesťanem .

Co se pak změnilo v jeho osobním životě a v životě sportovce ? V běžném

životě je Jan vyrovnanější a na můstku se cítí silnější . Všímají si toho i jeho

soupeři . Dieter Thoma o něm říká : "Jan působí zdrženlivě , ale má velmi

dobrý charakter." Jan a Jorun měli svatbu v říjnu1988 . Bydlí nyní na před-

městí Stockholmu .

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář