Život s hysterikem
Život s hysterikem
Hysterií může trpět žena i muž, v obou případech představuje soužití s takovým partnerem vztah komplikovaný a často plný nedorozumění a nespravedlnosti. Nabízí se tedy volba… Buď odejít, nebo se smířit
Osoby trpící hystrionskou poruchou osobnosti, ať již jde o muže nebo ženy, řadí MUDr. Miroslav Plzák na seznam takzvaných „zakázaných partnerů“. Jedná se o partnery velmi problematické, kteří jsou nevhodní pro partnerství zejména kvůli problémům a komplikacím, jaké se mohou ve vztahu s nimi objevit. To samozřejmě ještě neznamená, že je nutné partnerský vztah s ženou či mužem se sklony k hysterii okamžitě vzdát. Ovšem je třeba se připravit na náročnější
soužití.
Na počátku vztahu umí být hysterici neobyčejně atraktivní
„Když hysteričtí lidé žijí na své slunečné straně, jsou to živí, překypující, otevření a zpravidla také milí lidé,“ říká německý psychoterapeut Carlo Weichert. „Přistupují k životu aktivně a pozitivně. Když se angažují, dělají to s veškerou svou silou, protože hysterikové investují do všeho, co se jim jeví důležité, velmi mnoho energie.“ Proto i seznámení s takovými lidmi bývá velmi příjemným zážitkem. Díky své zvýšené emotivnosti a citlivosti působí na okolí velmi atraktivně, dokáží být na počátku vztahu přesně těmi, jaké hledáme. Připravte se na náročnější život
Manželský a rodinný poradce PhDr. Tomáš Novák zase doporučuje poněkud specifický přístup ke vztahu: „S hysterikem se žít dá, ale je to těžké. Partner usilující o změnu většinou musí vydat nadměrné množství energie, čímž může být dříve nebo později sám znechucen. Nabízí se proto jiný přístup – buď, anebo. Jasně a rázně řečeno, buď jít od toho i za cenu nemalých ztrát, nebo protějšek akceptovat jako kuriozitu.“ Tomáš Novák tak podobně jako další psychologové doporučuje především vnímat takový vztah s nadhledem a především s notnou dávkou optimismu. Kde hledat radost, když ne ve vztahu samotném?
Jednou z konkrétních rad, jak žít spokojeně i v problematickém vztahu, jako je například vztah s hysterickou, je spokojit se s tím, co je a snažit se i neúspěchy vnímat pozitivně. To je samozřejmě vždy náročnější, než se může druhým zdát. Základem je tedy umět si užívat drobných radostí, jaké život přináší a nespoléhat se na partnera jako na zdroj naší duševní pohody a životní stability. Žijeme-li s partnerem s problematickou povahou, musíme se naučit mít zásobu energie pro nepříjemné situace někde mimo vztah. Najít si tedy vlastní koníčky, mít vlastní přátele a pociťovat uspokojení z vlastního života.