daliborovy.estranky.cz

Cítení je jakýmsi centrem lidské osobnosti a povinností každého člověka je dbát o jeho čistotu a ušlechtilost. Jestliže je totiž cítění čisté, čistými budou i naše myšlenky, slova a činy, protože toto všechno pramení v nevyhnutelné prvotnosti cítění.

Když ale naopak nebudeme dbát o čistotu vlastního, osobního citového prožívání a necháme si ho znečistit různými negativními city, jako například závistí, nepřejícností, smyslností a mnohými jinými, potom není možno vůbec očekávat, že naše myšlenky, slova a činy budou jiné.

Nečistotu a zlo, které v sobě skrýváme v podobě vlastního, nečistého citového života, budeme totiž potom nevyhnutelně šířit dále do svého užšího, anebo širšího okolí. V nevědomosti a neznalosti jedná tímto způsobem většina současných lidí, což má samozřejmě velmi negativní vlyv i v celospoločenském měřítku. Hluboký propad všech vyšších hodnot, zlá situace v kvalitě mezilidských vztahů i v oblasti morálky je způsobená právě tímto zásadním činitelem a sice, nečistým citovým životem lidí.

Když však chceme ze současného, všeobecného hodnotového marazmu pozdvihnout ne jen sebae sama, ale i celou společnost, měli bychom o mnoho více dbát na čistotu, kvalitu a ušlechtilost našeho vnitřního, citového života. Celkem určitě by to přinieslo velký prospěch ne jen nám osobně, ale výrazně by se tím zlepšilo i dnešní, nepříznivé a neradostné celospoločenské klima.

Těch pozitiv, které by to přineslo je však o mnoho víc, protože úsilí o ušlechtilost cítění má ješte i jiný, duchovní, do nitra naší bytosti smeřujíci rozměr.

Bdělostí nad čistotou cítění můžeme totiž časem vnitřně zjasnět natolik, že začneme čímdál víc a víc vyciťova našeho ducha, který je pravým a nejhlubším jádrem každé lidské osobnosti. Náš duch je to věčné a nezničitelné v nás! Jeho původ a domov je ve věčné duchovní říši, s kterou má trvalé spojení. No a duchovní říše se nachází v blízkosti Boží a je tedy ve spojení se Stvořitelem.

A jak navázat vztah s Bohem ?

Člověk musí činit pokání (změna myšlení- uznat ,že vedu svůj život z vlastní síly špatně a že jsem se v něm dopustil mnoho hříchů a pojmenovat je) před Bohem a uvěřit v Pána Ježíše Krista , Syna Božího , který je podle Božího slova ta cesta, pravda a život.

Přijďte k Panu Ježíši s otevřeným a upřímným srdcem a řekněte mu :

Pane Ježíši , jsem hříšník .

Potřebuji Tě .

Děkuji Ti , že jsi za mě zemřel .

Pane Ježíši , odpusť mi .

Očiti mě ode všech hříchů .

Věřím , že jsi vstal z mrtvých .

Přijímám Tě právě teď jako svého Spasitele a život .

Vstup do mě ! Přijď do mého života ! Naplň mě svým životem !

Pane ježíši , odevzdávám se Ti pro tvůj záměr s mým životem .

Vciťování se do svého ducha je pro nás existenčně důležité a je nám umožněno po dodržení výše uvedeného "postupu" skrze Ducha svatého .

Vciťování se do svého ducha bez Ducha svatého je okultistická metoda , která se Bohu hnusí.

Člověk, který se poctivě snaží o udržování čistoty cítení může postupně, prostřednictvím čímdál čistějšího vyciťování hlasu svého ducha najít určité spojení s Bohem a Jeho Vůlí. Vůle Boží, ve své všemoudrosti, ukazuje každému z nás, v každé životní situaci cestu, ktorou máme kráčet. Cestu, která je naší osobní cestou ke štěstí, radosti a míru.

Když se tedy človek dokáže vnitřně pročistit natolik, že je schopný vyciťovat Vůľi Boží, když ji začne zohledňovat ve svém životě a bude kráčet cestami, které mu ukazuje, jeho život se stane jedním velkým, radostným putováním v ústrety světlu a věčnému životu .

Vážná snaha o dodržování čistoty cítění má teda všestranně blahodárné účinky a to jednak směrem ven, k zušlechtění naší osobnosti i k zlepšení hmotných poměrů na zemi a jednak směrem do nitra, k probuzení schopnosti vyciťování Boha a jeho Vůle.

Když tuto zásadu čistoty osobního citového života bude dodržovat jakýkoli zarytý ateista, když v tom bude opravdu důsledný, časem a úplně nenásilným způsobem najde na základě fungování tohoto zákona vyšší kvalitu života.