Neochota uposlechnout Boží slovo
Neochota uposlechnout Boží slovo Naše hříchy nespočívají jen v našem negativním jednání. Bible nám ukazuje, že zanedbávat před Bohem poslušnost jeho slovu, to je rovněž hříchem. Bratři a sestry, kolik Božích přikázání jste už četli a kolika jste uposlechli? Kolik manželů miluje své ženy a kolik manželek se poddává svým manželům? Jedna taková manželka jednou řekla, že ví, že by se měla poddávat svému muži, jenže před tím, než se poddá, vždycky se trochu pohádá. Nakonec si uvědomila, že žádnou pravou poddanost podle normy Božího přikázání nikdy neměla. A to je samozřejmě hřích. Kolik křesťanů si uvědomuje, že být skleslý je hřích? Bible říká, že se máme vždycky radovat. Kolik křesťanů poslouchá toto přikázání? Musíme si uvědomit, že trápit se je hřích. Každý, kdo se neraduje, hřeší. Boží přikázání je nedělat si starosti. Začínáme-li si dělat starosti, hřešíme. Podle Božího přikázání být skleslý a ustaraný znamená hřešit. Samozřejmě podle člověka být skleslý a ustaraný neznamená hřešit. Avšak Boží slovo říká, že smutek a ustaranost jsou hříchy. Ve všem bychom měli vzdávat díky. To je Boží přikázání. Vždycky bychom měli říkat: „Bože! Děkuji ti a chválím tě!“ I když se setkáme s obtížemi, stejně bychom měli říkat: „Bože! Děkuji ti a chválím tě!“ Uvedu jeden příběh o ženě, která měla devět dětí. Myslela si, že Písmo se jistě velmi mýlí v tom, že si nemáme dělat starosti. Namítala, že matka musí být starostlivá. Domnívala se, že hřích je nebýt starostlivý. Svou starostlivostí přišla o dvě děti a měla za to, že se musí bát i o těch ostatních sedm. Ta sestra nechápala, že ustaranost je hřích. Domnívala se, že dělat si starosti je její povinností. Vždycky se radovat je Boží přikázání. Nedělat si starosti je také Boží přikázání. Ve všem vzdávat díky je Boží přikázání. Vítězství a síla nám umožňuje dodržovat Boží přikázání. Ti, kdo nedokáží vítězit, nemohou dodržovat Boží přikázání.