daliborovy.estranky.cz

Hříchy povahové

Povaha člověka souvisí s jeho charakterem. Jde o jeho osobní rysy. Každý člověk se rodí s určitými sklony. Pán nás nepřišel vysvobodit pouze od hříchů, ale také od našich sklonů. Někteří jsou od narození tvrdohlaví. Jiní se narodí jako velcí pedanti. Pro ně dvě a dvě musejí být vždycky čtyři. Jsou velice přesní, ale současně jsou i značně nepružní. Správné je to co oni považují za správné, a špatné je to, co považují za špatné. Jsou velmi neústupní. Ať jsou kde jsou, ať dělají co dělají, vždycky jsou oni tím hlavním soudcem. Není pochyb, že často je jejich postoj velice správný, jenže ta jejich správnost či spravedlnost má rohy. Postrádají jemnost a milost vůči bratrům. Jejich spravedlnost je tvrdá a neústupná. Bratři a sestry, i tohle je hřích.

Jiní jsou příliš slabí. Obávají se převzít jakoukoli odpovědnost. Se vším se smíří. Jsou pravým opakem tvrdošíjnosti, o které jsme se právě zmínili. Někteří se mylně domnívají, že příjemný člověk je svatý člověk. Ale kolik příjemných lidí Bůh použil? Byl Boží Syn na zemi příjemným člověkem? Bratři a sestry, taková povaha je rovněž hříchem a je třeba se jí zabývat.

Někteří nejsou ani příliš tvrdí, ani příliš jemní, ale rádi se předvádějí. Ať jsou kdekoli, chtějí, aby si jich ostatní všimli. Ať jdou kamkoli, všude chtějí mluvit. A když nemají příležitost, stejně alespoň chodí a s každým se zdraví. Ať jsou kde jsou, nemají pokoj, dokud nedosáhnou toho, aby si každý všiml jejich přítomnosti. Dávají svou přítomnost najevo, ať přijdou kam přijdou, a nikdy nedokáží být v klidu.

Někteří bratři jsou velice uzavření. Nikde se nechtějí se předvádět. Vždycky sedávají v koutě. To je také hřích a měli bychom se tím zabývat.

Někteří bratři jsou velmi vznětliví. Jiní reagují velmi pomalu. Jeden bratr jednou říkal: „Chvála Bohu, mám prudkou povahu. Rychle se rozzlobím a stejně rychle na to i zapomenu. Ráno se třeba hrozně rozčílím, ale za pět minut je to pryč. Když jdu do práce, už o tom nevím.“ Jenomže jeho žena a děti trpí celý den. Když přijde domů z práce, jeho žena to stále ještě cítí. A jemu to připadá velmi divné. Dokonce si o sobě myslí, jak je hodný! To je hřích a je zapotřebí se s tím vypořádat.

Další lidé jsou ve všem pomalí. Některé záležitosti nevěnují pozornost třeba celý den anebo deset dnů. To je lenost. I takovou povahou je nutno se zabývat.

Každý člověk má své zvláštnosti. I když jsou někteří spaseni, jednají s ostatními velmi příkře. Vyhrocují situace. Všechno jim připadá důležité. Nikdy druhé nevyužívají, ale ani druhým nikdy nedovolí, aby využili jich. Nikdy druhým neubližují, ale když druzí ublíží jim, pak berou oko za oko a zub za zub. Jsou velmi vypočítaví a nic nenechají jen tak.

Někteří lidé s druhými nejednají příkře. Ale jsou velmi lakomí. Využijí druhých, i kdyby šlo jen o pár haléřů. Ne že by druhé okrádali, ale využívají i své domácí zaměstnance nebo řidiče.

Někteří jsou velice upovídaní. Ať přijdou kamkoli, hovor nikdy nevázne. O jedné rodině klevetí, jinou kritizují. Někteří příliš nerozvážně nakládají s pravdou. Všechno, co vědí, musí říkat druhým okolo. Někteří rádi přehánějí. Ne že by lhali, ale všechno, co říkají, je přehnané. Všechny tyto povahové rysy jsou spojeny s tím, jak se vyjadřujeme. Jestliže toužíme vítězit a žít vítězným životem, musíme se vypořádat se všemi takovými věcmi. Pokud jsme se jich nedokázali zbavit, znamená to, že jde o oblasti, kde ještě potřebujeme zvítězit.

O těchto záležitostech musím hovořit, poněvadž každodenní život křesťanů má dnes ke zbožnosti daleko. Někteří bratři vidí na druhých jen chyby a nedokážou ocenit jejich ctnosti. Z jejich úst vycházejí pouze slova kritiky. Jednou se jakýsi bratr ze severní Číny probojoval k vítězství. Předtím stále na každém hledal chyby. Když se setkal s nějakým člověkem, dokázal na něm hned ukázat šest nebo sedm věcí, které jsou špatné. Pak potkal jiného a byl schopen poukázat na šest či sedm dalších problémů u toho druhého. Řekl jsem tomu bratrovi, že vidí tolik problémů na druhých, protože problém je v něm. Byla to jeho povaha, jeho vrozená dispozice. Bratři a sestry, tohle všechno jsou hříchy. Každý vítězící křesťan žije nad těmito věcmi, nikoli v jejich područí.