Hříchy mysli
Hříchy mysli Nejsou jenom duchovní hříchy a hříchy tělesnosti. Jsou také hříchy mysli. Mnozí nemají duchovní hříchy. Do jisté míry se vypořádali i se svou tělesností. Ale nedokáží přemoci své myšlenky. Některým se myšlenky toulají. Myšlenky jiných jsou vychytralé. Někteří mají myšlenky nestálé. Některým se myšlenky netoulají, nejsou vyhýbavé, ani nestálé, ale jsou nečisté nebo plné falešných představ. Někteří lidé jsou plni pochybností. Jiní jsou posedlí touhou po poznání. Chtějí všechno vědět a nedají pokoj, dokud se to nedovědí. Ti, kdo mají takové myšlenky, neprožívají vítězný život. Neměli bychom se domnívat, že je s námi všechno v pořádku. Nad svými myšlenkami doopravdy vítězí jen nemnozí. Leckdo má myšlenky toulavé, nestálé a přelétavé. Mít přelétavé myšlenky je vážný problém, ale mít nečisté myšlenky je ještě horší. Někteří mívají nečisté myšlenky, které se jich houževnatě drží. Setkal jsem se s jednou sestrou, která vyznávala, že se jí myšlenky neustále toulají. Setkal jsem se s jiným křesťanem, který vyznával, že jeho myšlenky jsou pořád nečisté. To prozrazuje, že nežijeme Boží život. Tím vším se musíme zabývat. Představy ublížily už mnoha křesťanům. I pochyby mnoha křesťanům ublížily. Tak například, když na ulici potkáme bratra a on k nám není právě přívětivý, myslíme si možná, že se na nás zlobí nebo že o nás špatně smýšlí. Ale když se pak vrátíme domů, můžeme se dovědět, že jeho nepřívětivý postoj souvisel s tím, že minulou noc špatně spal, že ho bolí hlava, nebo že právě prožívá nějakou nepříjemnost. Mysleli jsme si, že jde o problém související nějak s námi, ale my jsme vlastně příčinou nebyli. To naše představy nám často ubližují, a přece si leckdy myslíme, že dokážeme vidět do srdce jiných lidí. Musíme si uvědomit, že jedině Pán dokáže vidět „do nitra i srdce“ (Zj 2,23). Mnozí si představují, že ostatní jsou takoví nebo onací. Hřešíme myšlenkami. Příliš mnoho soudíme. Máme příliš mnoho představ. Bratři a sestry, musíme přijít před Pána a vypořádat se s tím. Pokud se nevypořádáme se svými myšlenkami, nemůžeme vejít do života vítězství v Bohu. Jeden bratr je posedlý po vědění. Musí si všechno odůvodňovat. Všechno rozebírá a všechno chce pochopit. Neustále musí přemýšlet. Bohu nedůvěřuje, ale zato chce vědět o kdejaké věci ve svém okolí. Bratři a sestry, taková neovladatelná touha po poznání je také hříchem. I tím se musíme zabývat.